ANOTACE PŘÍSPĚVKŮ (řazeno podle sekcí, dále pak abecedně podle příjmení prvního přednášejícího)
Plénum
Martina Bětáková – Vize pro české školství – Strategie 2030+
Role školy v naší společnosti se nezadržitelně mění. Už není pro děti primárním a převažujícím zdrojem informací. Avšak může jim pomoci naučit se s přívalem informací efektivně pracovat. A nejen to. V době, kdy nejrychlejší způsob získávání informací představují pro jednotlivce digitální technologie, škola dětem nabízí podnětné prostředí ke komplexnímu rozvoji kompetencí důležitých pro smysluplný a spokojený život ve společnosti. Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ představí cíle, ke kterým má české školství směřovat i cesty, jak tyto cíle uskutečňovat.
Petra Drahoňovská – Profesní tranzice
Příspěvek se bude věnovat následujícím tématum: nastupující & očekávané trendy na trhu práce; profesní tranzity – co & proč; související kariérová témata & tipy pro hladké profesní tranzity; tipy pro poradenství na školách v kontextu profesních tranzitů.
Nora Jakobová + Veronika Vitošková
Příspěvek představí praktický příklad z činnosti ŠPP GJP se zaměřením na podporu pedagogických pracovníků (učitelé, asistenti pedagoga a poradenští pracovníci). Uvedeme způsoby práce s pedagogy, například téma rozvoje pedagogicko didaktických kompetencí, sebereflektivních strategií a komunikačních dovedností. Vzhledem k aktuálním změnám v práci s žáky se SVP se budeme také zabývat podporou učitelů v rámci společného vzdělání. Seznámíme se zkušenostmi s videotréninkem interakcí jako nástrojem pro podporu učitelů. Neopomene ani oblast prevence syndromu vyhoření.
Václav Mertin – Vzdělávání pro 21. století
—
Václav Trojan – Řídit nebo zřídit?… toť pouze jedna z otázek
Při debatách o škole mnohdy zapomínáme na ty, kteří školu zřizují, zakládají, provozují. Leckdy se do nich strefujeme, leckdy zdálky víme, jak by to mohli dělat lépe, leckdy nám slouží jako výmluva. Co to znamená zřídit či zřizovat školu? Věnujme tomu pár minut konferenčního příspěvku…
Anna Vozková – Supervize a jiné formy sdílení ve školách
Příspěvek se bude věnovat aktuálně probíhajícímu výzkumu, který se zaměřuje na různé formy učitelského sdílení (supervize, intervize, mentoring apod.) v podmínkách českých škol. Studie kvalitativně i kvantitativně zkoumá školy, kde funguje nějaká forma učitelského sdílení, ale i školy, které s tímto teprve začínají nebo naopak z nějakého důvodu přestaly. Pozornost bude věnována především rozsáhlým výsledkům dotazníku pro vyučující a vedení škol a také tomu, jaké přínosy anebo naopak překážky pro zavedení obě tyto strany vnímají.
Eva Kučerová – Využití Feuersteinovy metody instrumentálního obohacování v předškolním vzdělávání a jeho vliv na úspěšnost pro vstup do základního vzdělávání
—
Mária Navrátilová – Metodikou Sfumato k prvopočátečnímu čtení a psaní a k reedukaci dyslexie
Autorka metodiky Sfumato se ve svém příspěvku zaměřuje na efektivitu výuky prvopočátečního čtení a psaní formou léty ověřených principů. K řešené problematice přistupuje z několika hledisek: z hlediska rodiče – jaké si klade otázky před vstupem svého dítěte do školy; z hlediska dítěte – jaké má očekávání vůči škole; z hlediska pedagoga řešícího otázku, co je pro žáka nejlepší. Přednášející pomůže všem zúčastněným krátce vhlédnout do tematiky současných metod čtení a psaní a objasní, v čem je hlavní přínos metodiky Sfumato. Poukáže na důležitost správné předškolní výchovy (výslovnost, motorické dovednosti) a na výhody, které příprava přináší při vstupu dítěte do první třídy. Tyto myšlenky podpoří příklady z praxe, kdy funguje spolupráce MŠ se ZŠ, včetně těch speciálních. Další navazující téma v příspěvku bude reedukace dyslexie metodikou Sfumato. Posluchači budou seznámeni s tím, jaké postupy jsou v praxi aplikovány a s jakými úspěchy se setkávají.
Pavlína Nováková, Kateřina Machů – Projekt Rovná páteř
Nadační fond Věra Čáslavská představuje projekt Rovná páteř, který je orientovaný na prevenci vadného držení těla u předškolních dětí. Hlavní myšlenkou tohoto projektu bylo vytvořit sestavu vhodných cvičení s motivačními prvky pro děti v mateřských školách. Jelikož vadné držení těla je problém týkající se již dětí v tomto věku a případné poruchy posturálního charakteru ještě nestihly napáchat nezvratné škody, domníváme se, že je velmi důležité dbát na prevenci co nejdříve. Touto prevencí se zabývá projekt Rovná páteř. Za tímto účelem byla vytvořena krátká cvičební sestava pro předškoláky. Sestava je souborem cviků a pozic, které vycházejí z moderních poznatků o fungování lidské motoriky. Zdravotní sestava je doplněna motivační básničkou, v jejímž rytmu děti cvičí. Byla také vytvořena brožura pro rodiče a děti, kde cvičením provází maskot – pejsek. Na podzim loňského roku byla provedena pilotní fáze v pěti MŠ v Praze a okolí. Cílem tohoto pilotního „provozu“ bylo zjistit, jak reálně je možné cvičební sestavu s dětmi v mateřských školách provádět. Finální verze zdravotní sestavy i básničky reflektuje poznatky zjištěné během pilotní fáze. Jsou vyškoleni fyzioterapeuti, kteří budou docházet přímo do mateřských škol a naučí paní učitelky i předškoláky sestavu cvičit, resp. vysvětlí principy cvičení a chyby, kterých je potřeba se vyvarovat, aby cvičení bylo účinné. Během jarní koronavirové přestávky se povedlo s O2 TV natočit sestavu on-line a je k vidění na stránkách Nadačního fondu Věra Čáslavská. Projekt Rovná páteř je otevřený bezplatně pro jakoukoliv mateřskou školu v ČR, která o něj projeví zájem a přihlásí se přes formulář umístěný na webu nadačního fondu. Finální zařazení školky do projektu schvaluje správní rada a závisí na motivaci konkrétní MŠ, počtu předškoláků, časových možnostech fyzioterapeutů i finančních prostředcích, které Nadační fond získá v podobě darů, grantů a příspěvků od sponzorů.
Mojmír Sedláček – Hodnoty ve filmových pohádkách
Pohádky jsou nositelem hodnot i archetypálním pomocníkem v překonávání složitých vývojových období. Pomocí hravé a přístupné formy dokážou dětskou mysl zaujmout, zároveň promyšlenou symbolikou předávají hodnoty a vzorce chování, jež jsou v následujícím životě užitečné. Příspěvek vychází z diplomového výzkumu autora a předestře konkrétní filmové pohádky, jež jsou z hlediska socializačního přenosu hodnot pro děti užitečné, a na obecnější úrovni identifikuje prvky, díky nimž mohou být umělecká díla pro děti výchovná a přínosná.
Miroslava Strakatá – Centrum kolegiální podpory v MŠ Slunečnice Maršovice
Od ledna 2018 byla naše mateřská škola zapojena do projektu Podpora vzájemného učení pedagogů MŠ (OP VVV CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_010/0000523, výzva Budování kapacit pro rozvoj škol I.), jež realizovala Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Jedná se o poměrně rozsáhlý projekt, zahrnující šest klíčových aktivit, v jejichž jádru je zakotvena KA2 – Centra kolegiální podpory v oblasti čtenářské pregramotnosti. V praxi to znamená, že se naše mateřská škola stala od ledna 2018 druhým Centrem kolegiální podpory ve Středočeském kraji.
Hlavním smyslem Centra kolegiální podpory (dále jen CKP) bylo vytvoření prostoru pro vzájemné setkávání a učení škol a pedagogů. Setkávání se uskutečňovala 1 x měsíčně během školního roku, kdy jsme vzájemně sdíleli své zkušenosti, probíhala výměna příkladů dobré praxe, čerpali jsme inspiraci apod. ve zmíněné oblasti podpory a rozvoje čtenářství u předškolních dětí. Nové poznatky a dovednosti jsme také získávali prostřednictvím lektorů, kteří některé ze seminářů v CKP vedli. Po prvním roce trvání projektu jsme získali řadu zkušeností v rámci pedagogické praxe, které jsme implementovali do vzdělávacích činností s dětmi.
Alžběta Větrovská Zemánková – Pregramotnostní a gramotnostní dovednosti ve vztahu k vývojové dysfázii
Deficity v jazykových schopnostech, typické pro vývojovou dysfázii, se nutně promítají do čtení a psaní, které chápeme jako jazykové dovednosti. Příspěvek charakterizuje pregramotnostní a gramotnostní dovednosti ve vztahu k vývojové dysfázii na základě rešerše zahraničních a tuzemských výzkumů a opírá se přitom o jednoduchý model čtení (Gaough & Tunmer, 1986). Dále přibližuje dosavadní výzkumnou aktivitu zabývající se touto problematikou v českém prostředí a nakonec mapuje intervenční možnosti v podpoře rané gramotnosti u dětí s vývojovou dysfázií.
Barbora Vítová – Program DIGI bez DIGI
Digitální svět se dá dětem vysvětlit zábavně, názorně a jednoduše, bez tabletů a počítačů, prožitkem a na koberci. Děti se stávají daty a přenáší obrázek z tabletu do tabletu. Stávají se informací a seznamují se se světem internetu. Učíme je jak rozlišit fake news a co s tím. Děti se učí principy programování prožitkem. Ukážeme Vám, že digi lze učit zábavně a bez použití digitálních technologií. 4
Diana Burdová – Vrstevnická prevence před kybernetickými hrozbami
Peer program pořádá programy prevence před kybernetickými hrozbami, které lektorují proškolení studenti středních škol, tedy vrstevníci žáků základních škol. Díky tomu se žáci lépe ztotožní s lektorem a poměrně snadno nabyté dovednosti a postoje uplatní v praxi. Programy vedené vrstevníky jsou nejúčinnější programy v rámci všeobecné prevence. Naším cílem je pomoci dětem a dospívajícím vyhnout se nebezpečím internetu, jako je kyberšikana, sexuální obtěžování, vyhrožování a podvody. Díky proškoleným lektorům-vrstevníkům efektivně napomáháme k osvojení preventivních návyků a snižování rizikového chování. Více naleznete na https://www.peer-program.cz
Barbora Čalkovská, Jana Pechancová – Systém podpory studentů se specifickými potřebami na vysokých školách v 21. století v návaznosti na podporu poskytovanou v předchozích stupních vzdělávání
Na základní a mnohdy již na střední škole je podpora studentů se znevýhodněním – speciálními potřebami obecně rozšířeným postupem, přesto se však často setkáváme s informacemi o tom, že při dalším vzdělávání již není možnost podporu nabízet. Rády bychom tak upozornily na fungování vysokoškolských poradenských a podpůrných pracovišť, která navazují na práci pedagogicko-psychologických poraden, školních psychologů a školních speciálních pedagogů. I na vysokých školách je možnost pro studenty se všemi typy znevýhodnění (viditelnými i neviditelnými) zajistit potřebnou modifikaci studijních podmínek, ať už navýšením časové dotace nebo sestavením individuálního harmonogramu plnění studijních povinností.
Irena Chlebounová – Aktivní občan adaptovaný na změnu klimatu
„Aktivní občan adaptovaný na změnu klimatu“ jako součást týdenního celoškolního projektu Arcibiskupského gymnázia zaměřeného na umění být občanem státu. Příspěvek se bude věnovat následujícím tématům: polupráce s Ekocentrem Koniklec (program „Adapťáci“), návštěva Toulcova dvora, rozhovor s aktivním občanem a výroba domácích čisticích prostředků.
Petr Liška – Výuka pomocí deskových her
Příspěvek bude zaměřený na výuku pomocí deskových her od Fox Games. Ty jsou vyvíjeny přímo pro učitele a ve spolupráci s odborníky na vzdělávání. Mezi lidmi, kteří se podílejí na vývoji, jsou odborníci z Matematicko-fyzikální fakulty UK, Pedagogické fakulty UK či VŠE v Praze. K vidění bude „deskovka“ Cesta životem (představována už na minulých ročnících), která se zaměřuje na finanční gramotnost, podnikavost či kariérní poradenství a prototypy her pro přírodovědu, fyziku či matematiku.
Ondřej Pešout – Kurikulum podpory duševního zdraví žáků pro učitele základní vzdělávání
Stále více pozornosti je věnováno potřebě zabývat se narůstajícím výskytem duševních onemocnění dětí a mládeže a podpoře duševního zdraví žáků ve školách. Výzkumy ukazují, že výuka sociálně-emočního učení (SEU) spolu se zvyšováním gramotnosti v oblasti duševního zdraví (GDZ) může žákům poskytnout takové schopnosti a vědomosti, které jim umožní naplnit svůj potenciál a právo na uspokojivý a kvalitní život. Zároveň se u nich sníží riziko rozvoje psychologických obtíží. Ve střední a východní Evropě je ale o kvalitní a dostupné kurikula SEU nouze.
Výzkumná skupina Národního ústavu duševního zdraví ČR zaměřená na duševní zdraví dětí a adolescentů vyvíjí univerzální kurikulum sestávající z 18 plánů vyučovacích hodin pro žáky 6. tříd, výukového manuálu a školení pro pedagogy zaměřených na podporu duševního zdraví žáků ZŠ.
Čerpáme z vědecky ověřených vzdělávacích intervencí a spolupracujeme s českou a zahraniční platformou expertů a klíčovými zájmovými skupinami. Kurikulum je vyvíjeno tak, aby bylo proveditelné, přijatelné, založené na důkazech a aby po výzkumné evaluaci efektivity mohlo být plošně vyučováno v rámci stávajícího vzdělávacího rámce pro ZŠ.
Cílem projektu je zlepšení sociálních a emočních kompetencí žáků a zvýšení jejich povědomí o duševním zdraví, které u nich povede k rozvoji schopnosti sebereflexe, sebeřízení, sociálního vědomí, péče o mezilidské vztahy a zodpovědného rozhodování.
Alena Švejdová – Program :more – Všestranný rozvoj studenta a porozumění světu
Ráda bych pohovořila o programu :more (něco navíc), který u nás na škole budujeme již 4 roky a který reflektuje aktuální potřeby vzdělávání – to znamená spojování teorie s praxí. Konkrétní zkušenost se stává výukovým nástrojem a propojuje to, co se studenti naučili v hodinách, s reálným životem.
Program :more je mostem mezi akademickým a výchovným programem školy a spoluvytváří tak unikátní vzdělávací program. Má dva hlavní cíle: 1) všestranný rozvoj studenta (Development) a 2) porozumění světu (Understanding). :more program nabízí širokou škálu aktivit a různých výukových příležitostí s cílem umožnit studentům rozvinout i skryté talenty. Studenty vede k porozumění konkrétních témat v širších souvislostech. Díky :more programu se studenti učí nejen porozumět světu, ale také sobě a díky programu :more mohou objevit své jedinečné místo ve společnosti a najít smysl v tom, co dělají. Program :more učí studenty zvažovat etické dopady jejich chování. Kromě toho všeho bychom rádi, aby se studenti díky všem aktivitám programu :more více radovali ze života. Program :more volně vychází z filozofie IB (International Baccalaureate), a to z hlediska profilu IB studenta (IB learner profile) a typu aktivit (CAS – Creativity, Activity, Service – kreativita, služba a aktivita), ale především čerpá se zásad J. A. Komenského.
Libuše Daňhelková – Škola jako místo setkávání různých kultur
Naše škola je místem setkávání lidí z různých kultur. Žáci i pedagogové jsou různých národností a pocházejí i z různých společenských vrstev. Úkolem školy je připravit prostředí bezpečí a pohody, v němž by si všichni mohli porozumět. O to se stará školní poradenské pracoviště, u nás nazývané PREVtým. Novou součástí tohoto týmu je také sociální pedagog, o jehož roli a přínosu pro žáky i učitele bych se ráda podělila s ostatními. 6
Helena Košťálová – Svoboda výběru: Kariérové poradenství ve světě změn
„Čím budeš, až vyrosteš?“ Otázka, kterou kladou babičky svým vnoučatům, se zabydlela i v kariérovém poradenství. Školní poradci i třídní učitelé pomáhají svým žákům s výběrem střední školy a oporou pro rozhodování bývá právě představa budoucího zaměstnání. Ale co když je to všechno jinak? S využitím teorie schopnostního přístupu (Amartya Sen, Martha Nussbaum) či principu „happenstance“ (John Krumboltz) si na praktických cvičeních ukážeme, jak plánovat flexibilně a jak podpořit kariérní rozvoj mladých lidí, aniž bychom se museli fixovat na konkrétní povolání.
Petr Koubek – Podpora budování kapacit pro rozvoj gramotností v předškolním a základním vzdělávání
V příspěvku budu prezentovat:
1. koncept podpory: co je v našem pojetí „podpora lidí“;
2. důvody, proč v našem systémovém projektu (Podpora budování kapacit pro rozvoj gramotností v předškolním a základním vzdělávání) realizujeme podporu (zejména kolegiální podporu) tak, jak ji realizujeme;
3. způsoby, konkrétní formy, jak je podpora pedagogických pracovníků v projektu realizována;
4. metodologii, jak spolu se školními týmy podporu a její výsledky monitorujeme;
5. prozatímní dílčí zjištění týkající se výsledků podpory ve školách;
6. nezapomenu na diskusi o prezentovaném modelu podpory a o jeho výsledcích.
Helena Malíková – Iniciativa pro zřízení Národní rady pro vzdělávání
Naše společnost se nachází v přelomové době, zůstává však podstatné, abychom vychovali „člověka“ a připravili jej co nejlépe pro jeho dospělost. Máme k dispozici mnoho poznatků o způsobech vzdělávání, o možném rozvoji lidských schopností, o metodách přinášející komplexnější rozvoj osobnosti a talentů. Můžeme mnohem lépe pracovat s osobností člověka, jeho emocemi, formou odměny/chvály za práci, za prováděné činnosti i za překonání komfortních zón a zejména vytvořit prostor ke kreativnímu tvoření a učení. Tyto přístupy a metody se však ve většinovém vzdělávacím proudu mnoho nepoužívají. Učitelé nemají prostor, jsou svázáni přežitým systémem a mnoha omezeními. Přesto se mnozí snaží pracovat, jak nejlépe mohou… vice na www.narodniradaprovzdelavani.cz.
Dorota Madziová – Kariérové poradenství v 21. století
Svět se dynamicky mění a pro mladého člověka je čím dál tím složitější se zorientovat v příležitostech, které před ním stojí a zároveň se zodpovědně rozhodovat o své budoucnosti. Ani přístup k velkému množství informací a možnost neustále na sobě pracovat nejsou tím, co mladé lidi oslovuje. Jak na jedné straně podpořit další rozvoj talentovaných žáků, na druhé straně zamezit předčasným odchodům ze vzdělávání? Novodobé kariérové poradenství lze vnímat jako jeden z nástrojů pro rozvoj samostatnosti, zodpovědnosti a vnitřní motivace. V příspěvku budou představeny zkušenosti ze spolupráce s čtvrnácti středními školami, ukázky konkrétních skupinových aktivit kariérového poradenství i postřehy z individuálních konzultací s žáky.
Iva Stoklasová, Lucie Vojtková – Včasné intervence u závažných duševních onemocnění
Včasné intervence jsou přístupem, který je zaměřený na pomoc lidem, u nichž je zvýšené riziko rozvoje duševního onemocnění nebo se již projevilo prvními symptomy. Cílem včasných intervencí je co nejdříve poskytnout člověku a jeho blízkým odbornou pomoc. Čím dříve dostane jedinec potřebnou podporu, tím větší má šanci žít plnohodnotný život, a to i navzdory přetrvávajícím symptomům onemocnění. Včasné intervence zahrnují například individuální a rodinné poradenství, psychoterapii, podporu ve škole a v práci, psychoedukaci a případně farmakoterapii. V rámci pilotního projektu VIZDOM jsou služby včasné intervence poskytovány specializovanými multidisciplinární týmy působícími v regionech Praha 8, Blansko a Plzeň. Kromě poskytování přímé podpory klientům se týmy zaměřují také na budování spolupráce se subjekty, které jsou klíčové pro včasný záchyt osob v rané fázi duševního onemocnění – zejména ambulantní lékaře (praktické lékaře pro dospělé i děti, ambulantní psychiatry a psychology), střední a vysoké školy. Detekce na středních školách probíhá prostřednictvím workshopu v rozsahu dvou vyučovacích hodin, jehož cílem je destigmatizovat oblast duševního zdraví a nemoci, naučit studenty včas rozpoznat možné příznaky psychózy a předat jim kontakty, kde mohou žádat o podporu. Dosavadní zkušenosti ukazují, že účast na workshopu je prospěšná nejenom studentům, z nichž někteří již tým včasné intervence oslovili s prosbou o podporu, ale také vyučujícím, kteří mohou týmy kontaktovat v případě podezření, že některý z jejich studentů zažívá psychické obtíže. Cílovou skupinou jsou osoby ve věku 16-60 let. Rešerše zahraničních příkladů dobré praxe, která byla zpracována pro projekt VIZDOM, ukazuje, že hlavní cílovou skupinou specializovaných programů včasné detekce a včasné intervence jsou lidé ve věku 18–35 let, kteří jsou specializovaným týmem zachyceni v raných fázích vážného duševního onemocnění, a následně je jim poskytována kontinuální podpora, a to obvykle až po dobu dvou let.
Šárka Třísková – Kreativní projekt pro inkluzivní školu – využití kreativních metod ve výuce
—
Veronika Ambrozyová – Klimatická změna – Proč o ní učit a jak na to?
Učit o změně klimatu není snadné, a právě proto vytvořil vzdělávací program Varianty společnosti Člověk v tísni online kurz, který pedagogům pomáhá přinést závažné, aktuální a složité téma změny klimatu do výuky. Během příspěvku se kromě samotného online kurzu seznámíte s možnostmi, jak v žácích rozvíjet porozumění klimatické změně, jak rozvíjet jejich schopnosti hledat řešení klimatické krize a také jak podporovat aktivní naději, že změnu klimatu lze zvládnout.
Kristina Běrská – Využití metody sociomapování ve školním prostředí
Příspěvek se zabývá metodou sociomapování ve školním prostředí. Bude představena samotná metoda, její stávající a možné využití školami, a pak také aktuální výsledky testování metody ve 8 školních třídách. Příspěvek mimo jiné přiblíží kazuistiku konkrétní třídy ZŠ mapované v době uzavření škol z důvodu koronaviru.
Lenka Eckertová, Kateřina Lišková, Kateřina Schmidová – Možnosti krizové intervence pro učitele, rodiče i přemýšlivé děti
Linka bezpečí nabízí telefonickou krizovou intervenci pro děti a dospívající, ale také pro rodiče a pedagogy v rámci Rodičovské linky. Každý se může ocitnout v psychické nouzi. I přemýšlivé děti to mohou mít v kontaktu s ostatními dětmi i dospělými hodně náročné. Své pocity prožívají velmi silně a následkem toho se mohou ony a jejich okolí snadněji dostat do emočně vypjaté či přímo krizové situace. V přednášce vymezíme možnosti krizové intervence (nejen) pro nadané děti a jejich rodiče. Sdělíme, na co se v hovoru zaměřujeme a s čím se v daném tématu potkáváme.
Petr Kops – Dítě a jeho Tygr
Pochopení vnitřních procesů v dítěti pedagogem v zásadních bodech jeho života (1., 3., 6., 12. rok). Propojení vědomí a nevědomí dítěte jako vědomý proces vedoucí k převzetí osobní zodpovědnosti. Příspěvek má za cíl přiblížit skryté pochody v dítěti. Z čeho vznikají u dětí základní traumata a jak se projevují v průběhu předškolní a školní docházky. Také jak je může pedagog „odhalit“ a jak může pomoci dítěti jeho trauma zmírnit. Přenos do skupiny – do třídy.
Michaela Králová – Matematické kluby
V příspěvku budou prezentovány klíčové poznatky tříletého projektu Matematické kluby (probíhal v letech 2017 – 2019), který realizovala Nová škola, o.p.s. ve spolupráci s H-mat, o.p.s. Záměrem těchto volnočasových klubů byl osobnostní i matematický rozvoj cílové skupiny, kterou tvořily děti ze sociálně znevýhodněného prostředí ve věkovém rozpětí odpovídajícím prvnímu až třetímu ročníku základní školy. Realizace klubů se opíraly o konstruktivistické principy a Hejného metodu a zaměřovaly se zároveň na profesní posuny zapojených učitelů v rolích vedoucích klubů. Posluchačům představíme vytvořenou metodiku pro vedení Matematických klubů a další využitelné materiály.
Adriana Nováková – Význam důvěry mezi učitelem a žákem
Ve vztahu učitel a žák je důležitá důvěra. Klíčem k důvěře je bezpečné prostředí. Důvěra a bezpečné prostředí vede ke svobodě učení. Ukážeme vám dvě jednoduché techniky, které jsou osvědčené a pomáhají při vytváření bezpečného klima ve třídě. Vytvoření koalice učitel a žák. Jak nastavovat bezpečí nejen v třídnických hodinách.
Anna Vozková – Začínající učitelé a děti se speciálními vzdělávacími potřebami
Příspěvek se bude věnovat aktuálně probíhajícímu výzkumu autorky, který se soustředí na začínající vyučující a jejich postoj k dětem se speciálními potřebami a k inkluzi obecně. Zmíněna bude také tématika učitelské self-efficacy a kolektivní efficacy. Autorka bude vycházet z aktuálních zahraničních výzkumů a prvních výsledků dotazníkového šetření a rozhovorů, které zatím proběhly. 9
Michaela Karasová, Anna Kucharská – Psaní u žáků na 1. st. ZŠ
Příspěvek bude zaměřen na problematiku psaného projevu (written expression) u žáků třetích a pátých ročníků, který byl zkoumán ve výzkumném projektu GAUK. V něm došlo k vytvoření diagnostické zkoušky, která byla zadávána žákům 5. ročníků ZŠ sledující písemnou produkci dětí. Při její konstrukci jsme se inspirovali některými zahraničními nástroji a jedním nástrojem z ČR, který je užíván u studentů vysokých škol (Cimlerová, et al., 2014). Diskutován bude také aktuální stav diagnostiky jednotlivých rovin psaného projevu v ČR.
Jana Pechancová, Veronika Matějková – Učební strategie v kontextu tradičních obtíží mladých dospělých s dyslexií
Hlavním cílem příspěvku je seznámit účastníky s běžnými i přidruženými obtížemi, se kterými se potýkají studenti vysokých škol s dyslexií. Pokud se jedná o obtíže běžné, řekněme tradiční, bude jmenováno například čtení s porozuměním, oslabená serialita a organizace práce, obtíže s krátkodobou a pracovní pamětí a s přesným vyjadřováním nebo nedostatečně rozvinutá dovednost „učit se“. Jako přidružené, tj. sekundárně rozvinuté psychosociální obtíže, budou zmíněny mimo jiné nízké sebevědomí a sebepojetí, zvýšený stres, možný rozvoj depresivních symptomů až medikace. Závěrem příspěvku bude představen program rozvoje učebních strategií u vysokoškolských studentů s dyslexií – Já na to mám! Jedná se o nástroj, který umožňuje komplexně rozvíjet učební postupy, postupy práce s informacemi a posilovat kognitivní funkce jako myšlení, paměť, prostorovou orientaci, pozornost a verbální vyjadřování.
Kateřina Pražáková, Klára Špačková – Specifické faktory obtíží ve vývoji aritmetických dovedností u žáků mladšího školního věku
Existuje mnoho možných příčin obtíží v matematice u žáků prvního stupně základních škol. Mezi ně lze kromě snížených obecných intelektových schopností zařadit nedostatečnou domácí přípravu či nevhodný výukový postup, ale také tzv. specifičtější příčinné faktory, jako je rychlost a přesnost v odhadu množství, prostorové schopnosti, pracovní paměť i další exekutivní funkce. Rozpoznání těchto faktorů a porozumění jejich působení na rozvoj aritmetických dovedností je v poradenském procesu stěžejní pro stanovení pedagogických doporučení. Příspěvek představí současný stav poznání dané problematiky a seznámí posluchače s konceptem specifické poruchy matematických schopností v doposud méně známém pojetí. Zaměří se při tom na novější způsoby identifikace těchto obtíží využívaných především v zahraničí. Představen bude také pilotní výzkum provedený na našem území.
Pavla Presslerová – SPU zakryté poruchami chování – kazuistika adolescentní dívky
Příspěvek se snaží poukázat na silné momenty při poradenské a pedagogické práci se studentkou s SPU po přechodu ze základní školy na střední odbornou školu. Případová studie ukazuje, jaké citlivé a obtížné nároky přináší komorbidní diagnóza SPU a poruch chování ze strany pedagogů, rodičů i samotného dítěte. Akcentován bude konec základní školy, umístění dívky do ústavní péče a následný přechod na střední školy. Zde se jako klíčová ukázala intervence a pozitivní osobní přístup třídní učitelky. 10
Eva Richterová, Gabriela Seidlová Málková – Vývoj počátečních čtenářských dovedností u dětí s vývojovou dysfázií
Příspěvek představuje výsledky střednědobého výzkumu rozvoje čtenářských dovedností skupiny (N=25) dětí s vývojovou dysfázií (VD) od nástupu do prvního ročníku základní školy do začátku pátého ročníku základní školy. Vývoj čtenářských dovedností dětí byl sledován s akcentem na rozlišení vývojového gradientu rychlosti a plynulosti čtení a čtení s porozuměním, v souvislosti s rozvojem jazykových schopností sledované skupiny dětí a ve snaze poukázat na specifické aspekty rozvoje čtenářských dovedností dysfatických dětí ve srovnání s jejich vrstevníky. Výsledky studie poskytují detailní obraz vývojového gradientu čtenářských a souvisejících jazykových schopností dětí s VD ve sledovaném období, přesvědčivě dokládají VD jako závažný rizikový faktor pro rozvoj čtenářských dovedností na prvním stupni základní školy a poukazují na odlišné důsledky VD pro rozvoj plynulosti čtení a čtení s porozuměním.
Lothar Filip Rudorfer – Psychometrika v diagnostice jazykové výkonnosti
Výkonnostní psychologické testování jazykových schopností není příliš v České republice rozšířené mimo logopedické a pedagogicko-psychologické prostředí, psychologické testování jako takové bývá protkáno zastaralými metodami, nevhodně normovanými, a pokud zde je norma, nesplňuje psychometrický standard diagnostických metod. Je tedy třeba statisticky a psychometricky ověřovat tyto metody, které daly základ pro psycholingvistické bádání v 90. letech. Předmětem prezentované studie je analýza nástroje tachistoskopu RAM 3.5, C. Pavur (1999) a její psychometrické a statistické testování jakožto vhodné metody pro diagnostiku asociačních spojů a výkonnostního diagnostického nástroje pro jazykovou paměť. Díky analýze IRT, která oproti klasické testové teorii (CTT) nemusíme předpokládat normální rozložení testových skórů, a tedy statistické odhady dílčích aspektů nemusí být závislé na významném vzorku (n=500). Tento způsob ad hoc testování, podloženým podrobnou statistickou a psychometrickou analýzou může napomoci pro zlepšování kvality psychodiagnostických nástrojů.
Gabriela Seidlová Málková – Struktura pregramotnostní dovednosti předškolních dětí v kontextu domácího gramotnostního prostředí
Příspěvek představuje výsledky dvou na sebe navazujících průřezových šetření (2017 a 2020) zaměřených na mapování výkonových profilů v oblasti klíčových pregramotnostních dovedností dětí předškolního věku, těsně před nástupem do prvního ročníku základní školy. Koncepční rámec klíčových pregramotnostních dovedností reflektuje výsledky mezinárodních srovnávacích studií Caravolasové a kolegů (2012. 2013 a 2019), kde základ vývoje gramotnosti (i v českém jazykovém prostředí) představují tři dovednosti: fonematické povědomí, znalost písmen a rychlé jmenování. Dílče tento příspěvek také usiluje poukázat na možnou souvislost struktury a kvality pregramotnostních dovedností s domácím pregramotnostním prostředím dítěte (indikované vzděláním matky dítěte a společným čtením rodičů s dítětem). Výsledky studie 1) poskytují strukturovaný přehled výkonových profilů předškolních dětí ve všech třech klíčových pregramotnostních dovednostech, 2) mapují rozměr zastoupení deficitní úrovně rozvoje uvedených klíčových pregramotnostních dovedností u typicky se vyvíjejících dětí před nástupem do prvního ročníku základní školy a 3) upozorňují na odlišné projevy vlivu kvality domácího gramotnostního prostředí na jednotlivé klíčové pregramotnostní dovednosti.
Klára Špačková, Olga Kučerová – Specifické poruchy učení při studiu na vysoké škole
V porovnání se střední školou klade vysoká škola na studenty v mnohých aspektech jiné požadavky a nároky. Je proto žádoucí, aby studenti se specifickými poruchami učení (SPU) mohli při studiu na vysoké škole navázat na dosavadní podpůrná opatření, ale také aby mohly být stanoveny modifikace plnění studijních povinností cíleně s ohledem na koncept vysokoškolského studia i konkrétní studijní program. V příspěvku se zaměříme na problematiku poskytování poradenských služeb pro vysokoškolské studenty se SPU. Posluchači se seznámí s podobou obtíží, odborné diagnostiky i s přehledem nejčastěji doporučovaných podpůrných opatření. Představena bude případová studie mapující dlouhodobou prací s klientem, který potřebuje podporu v nácviku studijních strategií.
